| QUO VADIS ELEKTRONIZACE ČESKÝCH LABORATOŘÍ
Petr Stávek, Miroslav Zámečník |
||
| ABSTRAKT: Od 1. ledna 2026 by měla nastat v elektronizaci zdravotnictví dramatická změna. Pro komunikaci mezi poskytovateli zdravotní péče by měly být postupně používány nové komunikační standardy, které byly prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví v posledních letech připravovány. Jak dobře jsou laboratoře na nadcházející změnu připraveny? Při pohledu zpět můžeme konstatovat, že již v roce 1997 byl pro účely přenosu dat mezi informačními systémy zdravotnických zařízení zveřejněn Národní seznam laboratorních položek a Český národní datový standard pro výměnu informací ve zdravotnictví verze 1. Dalo by se očekávat, že po čtvrtstoletí by komunikace měla být bezchybná. Opak je však pravdou a autoři to dokládají mnoha příklady ze své 30leté praxe. Mnoho pracovišť dosud neprovedlo implementaci do svých informačních systémů správně, jako by pracovníci nechápali, že pokud nebudou všichni používat jednotný komunikační jazyk, mohou ohrozit životy pacientů. Proč se to děje? Dalo by se říci, že částečně jsou na vině všechny články řetězce – laboratoře, firmy, které vytvářejí informační systémy i odborné společnosti zodpovědné za standardizaci laboratorních položek. Částečnou odpovědnost nesou i organizace zapojené do certifikačních a akreditačních služeb. Více Na všech těchto úrovních chybí odborníci specializující se na elektronickou komunikaci. Proto, aby lékaři dostávali elektronické výsledky odpovídající kvality, nestačí sebelepší definice komunikačního standardu, ať už nově připravovaného, nebo současného. Musí být používány informační systémy, které tuto definici plně podporují. V laboratořích je nutné informační systémy správně nakonfigurovat, konfigurace musí být udržována aktuální a musí být pravidelně kontrolována interně i externě. Definice současného standardu DASTA 4 je rozsáhlá a velmi podrobná, přesto je kvalita předávaných dat v praxi mnohdy tristní. Autoři se domnívají, že pouhá změna rozhraní, byť za modernější HL7 FHIR, problém nevyřeší a připomínají, že před všemi účastníky procesů objednávání laboratorních vyšetření i předávání laboratorních dat je mnoho práce a mnoho problémů k řešení a že je cenné využít zkušeností s provozováním standardu DASTA včetně zkušeností s mapováním na číselník NČLP. Klíčová slova: elektronizace zdravotnictví, komunikační standard, LIS, laboratorní informační systém, NIS, nemocniční informační systém, ISPL, informační systém praktického lékaře, DASTA, NČLP, XML, laboratorní výsledky, HL7 FHIRDOI: 10.35191/medsoft_2025_1_37_stavek |
||
|
DIGITALIZATION OF HEALTHCARE IN LABORATORY
PRACTICE AT AGELLAB
ABSTRACT: From the 1st of January 2026 a dramatic change should take place in the digitalization of healthcare. New communication standards developed by the Ministry of Health in the recent years should be gradually implemented for the communication between healthcare providers. How well are laboratories prepared for the coming change? Looking back we can say that in the year 1997 National Code List of Laboratory Items (NČLP) and Czech National Data Standard for information exchange in healthcare version 1 (DASTA) were already published for the purpose of data transfer between information systems of healthcare facilities. It could be expected that after a quarter of a century, communication should be flawless. However, the opposite is true and the authors demonstrate this with many examples from their 30-year practice. Many workplaces have so far not executed the implementation to their information systems correctly as if the staff don’t understand that if all of them will not be using a unified communication language they could put the lives of their patients at risk. Why is this occurring? It could be said that all parts of the system are partially guilty – laboratories, companies that produce information systems, professional societies that are responsible for the standardization of laboratory items. Organizations that are involved in certification and acreditation services also carring partial responsibility. MoreProfessionals specializing in electronic communications are missing on all of these levels. Therefore, in order for doctors to receive electronic results of adequate quality, even the best definition of a communication standard, whether new or old, is not enough. A compatible information system that fully supports this definition must be used. In laboratories the information systems have to be configured correctly and the configuration has to be maintained to be up to date and regularly inspected both internally and externally. For instance, the definition of the current standard DASTA 4 is extensive and very detailed but in spite of this the quality of the transferred data in practice is often poor. Authors speculate that a mere change in interface, even for a more modern design HL7 FHIR design, will not solve the issue and a lot of work is yet to be done by all people and organizations involved in the process of transfer of laboratory data in order to provide a solution. Keywords: healthcare digitalization, communication standard, LIS, laboratory information system, HIS, hospital information system, DASTA, NČLP, XML, laboratory results, HL7 FHIR DOI: 10.35191/medsoft_2025_1_37_stavek |

















