Architektura knihoven se proměňuje od tradičních budov orientovaných na správu a ochranu knihovních fondů k multifunkčním centrům vzdělávání, spolupráce a komunikace. Na základě odborné literatury a komparace vybraných případových studií z České republiky a zahraničí představuje hlavní trendy současné knihovní architektury, mezi které patří flexibilita prostor, uživatelsky orientovaný design, digitalizace, hybridní služby, udržitelnost a adaptivní využití historických objektů. Pozornost je v článku proto věnována analýze lékařských knihoven jako specifickým informačním institucím podporujícím vzdělávání zdravotnických pracovníků, klinickou praxi a vědecký výzkum. Analýza zohledňuje dopady elektronických informačních zdrojů a umělé inteligence na prostorové uspořádání knihoven i význam ergonomie a přístupnosti. Prostřednictvím příkladů zajímavých moderních knihoven i těch vzniklých adaptací dřívějších staveb ukazuje, jak architektura reaguje na měnící se potřeby společnosti. Autoři v článku dochází k závěru, že budoucí knihovny budou stále více fungovat jako otevřené znalostní a komunitní systémy propojující fyzické a digitální prostředí, odborné informační služby a moderní technologie.

The article analyzes the transformation of library architecture from traditional collection-oriented buildings into multifunctional centers for learning, collaboration, and knowledge creation. Based on professional literature, documents issued by professional organizations, and a comparative analysis of selected case studies from the Czech Republic and abroad, it presents the main trends in contemporary library architecture, including flexible spaces, user-centered design, digital transformation, hybrid services, sustainability, and the adaptive reuse of historic buildings. Special attention is devoted to medical libraries as specialized information institutions supporting clinical practice, scientific research, and the education of healthcare professionals. The article discusses the impact of electronic information resources and artificial intelligence on the spatial organization of libraries and examines the importance of ergonomics, accessibility, and user experience. Through case studies of contemporary libraries, projects created through the adaptation of industrial, hospital, and religious buildings, as well as selected emerging projects, the article demonstrates how architecture responds to changing social, educational, and information needs. The authors conclude that future libraries will increasingly function as open knowledge and community ecosystems integrating physical and digital environments, professional information services, and advanced technologies.